Cíl návštěvy
Neodcházet pouze s ústním „podíváme se na to“. Ideálně odejít alespoň s:
0Ještě před vstupem
ADoprovod nebo zástupce? Plná moc
Pokud jdete s osobou, které se řízení týká, rozlišujte dvě situace:
| Vaše role | Plná moc |
|---|---|
| Jste pouze doprovod, radíte, připomínáte otázky, ale procesně nejednáte za účastníka. | Zpravidla není nutná. Účastník by měl výslovně souhlasit s vaší přítomností a s projednáváním údajů před vámi. |
| Chcete sám nahlížet do spisu, žádat kopie, činit podání nebo jinak jednat jménem účastníka. | Ano – použijte plnou moc podle . |
„Toto je můj doprovod a souhlasím s jeho přítomností a s tím, aby před ním byly projednávány údaje týkající se mého řízení.“
Pokud chcete, aby za účastníka mohl skutečně jednat, přidejte zmocnění:
„Zmocňuji pana/paní [jméno] k zastupování při dnešním jednání, k nahlížení do spisu, pořizování kopií a k úkonům souvisejícím se zjištěním procesního stavu tohoto řízení.“
Jak lze plnou moc udělit
Nezmocňujte zbytečně „pro celé řízení“
Pokud dáte zástupci plnou moc pro celé řízení, může se uplatnit a písemnosti se budou zásadně doručovat zástupci. Pro tuto návštěvu je proto bezpečnější zmocnění omezit například na:
„dnešní jednání, nahlížení do spisu, pořizování kopií a úkony směřující ke zjištění a odstranění důvodů, pro které řízení nepokračuje“
Právní opora: správní řád, (zmocnění; písemně nebo ústně do protokolu) a (jednání zástupce a doručování).
1Na začátku vymezte, že jde o úkon v řízení
„Nejdu jen pro obecnou informaci. Jsem účastníkem správního řízení o dávce a chci dnes učinit podání do řízení, nahlédnout do spisu a zjistit přesný procesní důvod, proč je v Jendovi uvedeno ‚Přerušeno‘.“
Pokud pracovník začne řešit věc pouze neformálně, vraťte se k tomu, že chcete, aby vaše konkrétní požadavky byly zachyceny jako podání.
Právní opora: zákon č. 151/2025 Sb., – podání lze učinit mimo jiné ústně u ÚP formou asistovaného podání nebo v listinné podobě.
2Zvukový záznam
„Pro ochranu svých procesních práv si pořizuji zvukový záznam tohoto jednání.“
Není nutné z toho dělat samostatný spor. NSS dovodil, že samotné pořizování zvukového záznamu účastníkem správního řízení nelze bez dalšího považovat za nepřípustné či za rušení pořádku. Rozhodnutí se týkalo dřívějšího správního řádu, ale argumentace vychází z principu, že co zákon nezakazuje, nelze automaticky zakázat.
Další zdroj: .
3Zjistěte, kdo řízení skutečně vede
„Žádám informaci, kdo je v této věci oprávněnou úřední osobou, v jakém organizačním útvaru je zařazena a kdo je vedoucím tohoto útvaru.“
Správní řád stanoví, že údaj o oprávněné úřední osobě je ve spise a správní orgán vás o něm na požádání informuje.
Právní opora: správní řád, .
4Požadujte nahlédnutí do elektronického spisu
„Jako účastník řízení žádám podle o nahlédnutí do celého spisu a možnost pořídit si výpisy a kopie. Spis má být podle veden elektronicky v informačním systému dávky.“
Ve spisu hledejte zejména:
Právní opora: správní řád ; zákon č. 151/2025 Sb. .
5Rozlište tři možné významy „Přerušeno“
Toto je jádro návštěvy. Položte otázku přesně:
„Je řízení formálně přerušeno usnesením podle , nebo pouze neběží lhůta pro vydání rozhodnutí podle , případně jde jen o technický stav informačního systému?“
6Položte těchto 7 otázek – jednu po druhé
7Chcete-li odpověď písemně, řekněte to výslovně
„Na sdělení procesního stavu, důvodu, proč řízení nepokračuje, a informace o tom, na co Úřad práce čeká, trvám v písemné formě.“
počítá s tím, že sdělení přítomnému účastníkovi může být učiněno ústně, pokud účastník na písemné formě netrvá. Obsah nepísemných úkonů se má poznamenat do spisu, nestanoví-li zákon jinak.
Správní řád .
8Když vás pracovník odbývá: eskalace
Osobní rozhovor s vedoucím není automaticky procesní nárok, ale můžete jej požadovat jako praktický způsob vyřešení situace.
„Vzhledem k tomu, že není možné zjistit procesní stav řízení a moje předchozí žádost o spis zůstala bez reakce, žádám o přivolání vedoucího oddělení, případně vedoucího kontaktního pracoviště.“
9Pokud chcete, aby návštěva byla bezpečně „ve spise“
Nejspolehlivější varianta: odevzdat krátké písemné podání nebo učinit asistované podání podle a mít důkaz o jeho přijetí.
„Žádám, aby toto podání bylo vloženo do elektronického spisu vedeného v informačním systému dávky. Prosím o potvrzení jeho přijetí.“
Pokud při úkonu vzniká protokol podle , před podpisem ho celý přečtěte. Nesouhlasíte-li s formulací, požadujte zapsání námitky.
„S touto formulací nesouhlasím. Žádám, aby moje námitka proti obsahu protokolu byla do protokolu výslovně zaznamenána.“
Správní řád ; zákon č. 151/2025 Sb. a .
10Kontrola před odchodem
Když se návštěva nepohne vůbec
Nezaměňujte tři různé prostředky:
| Situace | Co typicky požadovat |
|---|---|
| Odepřeno nahlížení do spisu | Usnesení podle . |
| Nevhodný postup / ignorování žádostí / chování úřední osoby | Stížnost podle . |
| Správní orgán nevydává rozhodnutí / řádně nepokračuje a lhůta již skutečně uplynula | Ochrana proti nečinnosti podle . |
Pozor: u superdávky může běh lhůty ovlivnit Proto je nejdřív potřeba zjistit ze spisu, zda existovala konkrétní výzva a jak dlouho lhůtu stavěla.
Právní opora: , , správního řádu; zákona č. 151/2025 Sb.
Krátká závěrečná formulace
„Prosím potvrďme si výsledek dnešní návštěvy: jaký je procesní stav řízení, co přesně brání pokračování, kdo má udělat další krok a že moje dnešní podání bylo vloženo do správního spisu.“
Právní reference – citace ustanovení
Níže jsou výslovně citována relevantní ustanovení v rozsahu celých paragrafů. V průvodci výše otevřete konkrétní odstavec kliknutím na §; odkaz do e‑Sbírky je v popupu.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
Pro tuto návštěvu jsou klíčové zejména § 15, § 18, § 33–34, § 38, § 64–65, § 80 a § 175.
Otevřít v e‑Sbírce§ 15 – Vedení řízení
(1) Jednotlivé úkony v řízení se činí písemně, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud to nevylučuje povaha věci. Jednotlivé sdělení v průběhu řízení lze vůči přítomnému účastníku řízení učinit ústně, pokud ten na písemné formě netrvá. Obsah úkonů prováděných jinou než písemnou formou se poznamená do spisu, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Úkony správního orgánu v řízení provádějí úřední osoby oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím správního orgánu (dále jen „oprávněné úřední osoby“).
(3) Oprávněné úřední osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s řízením a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny, nestanoví-li zákon jinak. Této povinnosti jsou oprávněné úřední osoby zproštěny jen z důvodů stanovených zvláštním zákonem nebo vysloví-li souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost dotýká. Ustanovení zvláštních zákonů o zproštění povinnosti mlčenlivosti tím nejsou dotčena.
(4) O tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou, se provede záznam do spisu a správní orgán o tom účastníka řízení na požádání informuje. Oprávněná úřední osoba na požádání účastníka řízení sdělí své jméno, příjmení, služební nebo obdobné označení a ve kterém organizačním útvaru správního orgánu je zařazena.
§ 18 – Protokol
(1) O ústním jednání (§ 49) a o ústním podání, výslechu svědka, výslechu znalce, provedení důkazu listinou a ohledání, pokud jsou prováděny mimo ústní jednání, jakož i o jiných úkonech souvisejících s řízením v dané věci, při nichž dochází ke styku s účastníky řízení, se sepisuje protokol. Kromě protokolu lze též pořídit obrazový nebo zvukový záznam.
(2) Protokol obsahuje zejména místo, čas a označení úkonů, které jsou předmětem zápisu, údaje umožňující identifikaci přítomných osob, vylíčení průběhu předmětných úkonů, označení správního orgánu a jméno, příjmení a funkci nebo služební číslo oprávněné úřední osoby, která úkony provedla. Údaji umožňujícími identifikaci fyzické osoby se rozumějí jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiný údaj podle zvláštního zákona.
(3) Protokol podepisuje oprávněná úřední osoba, popřípadě osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu, a dále všechny osoby, které se jednání nebo provedení úkonu zúčastnily. Odepření podpisu, důvody odepření a námitky proti obsahu protokolu se v protokolu zaznamenají.
(4) Jiné osoby, jichž se obsah protokolu přímo dotýká, mohou bezprostředně po seznámení s protokolem podat stížnost (§ 175) proti jeho obsahu.
(5) Opravy zřejmých nesprávností, kterými jsou zejména chyby v psaní a počtech, v protokolu provádí oprávněná úřední osoba, která je stvrdí svým podpisem. Každá oprava musí být provedena tak, aby původní zápis zůstal čitelný. Může-li mít oprava právní význam, účastníci řízení se o ní vyrozumí.
(6) V případě jiných oprav, než které jsou uvedeny v odstavci 5, se o provedení opravy rozhodne usnesením, které se pouze poznamená do spisu.
§ 33 – Zastoupení na základě plné moci
(1) Účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.
(2) Zmocnění může být uděleno
a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení,
b) pro celé řízení,
c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo
d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona.
(3) Zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho za účastníka jednala, jen je-li v plné moci výslovně dovoleno, že tak může učinit, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(4) Jestliže se nedaří doručovat písemnosti zmocněnci, postupuje se podle § 32 odst. 2 písm. d) nebo § 32 odst. 3 a účastník se o tomto postupu, jakož i o obsahu písemnosti vyrozumí.
§ 34 – Jednání zástupce a doručování
(1) Zástupce podle § 32 a 33 v řízení vystupuje jménem zastoupeného. Z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.
(2) S výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak.
(3) V pochybnostech o rozsahu zastoupení platí, že zástupce je oprávněn vystupovat jménem zastoupeného v celém řízení.
(4) Správní orgán může uznat úkony učiněné ve prospěch účastníka jinou osobou než zástupcem za úkony učiněné zástupcem, jestliže o to účastník požádá a nemůže-li vzniknout újma jinému účastníkovi. O uznání úkonů rozhoduje správní orgán usnesením; nevyhoví-li podateli, oznamuje usnesení pouze jemu.
§ 38 – Nahlížení do spisu
(1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci (§ 73). Není-li účastník zastoupen, může spolu s účastníkem nahlížet do spisu i jeho podpůrce.
(2) Jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.
(3) Nevidomým osobám bude obsah spisu přečten. Na požádání správní orgán nevidomé osobě umožní pořízení zvukového záznamu. Správní orgán nevidomé osobě rovněž umožní, aby do spisu nahlížel její průvodce.
(4) S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části.
(5) Odepřel-li správní orgán osobě nahlížet do spisu nebo jeho části, vydá o tom usnesení, které se oznamuje pouze této osobě.
(6) Části spisu, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, jsou vyloučeny z nahlížení do spisu; to neplatí o částech spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz, do takových částí spisu však může nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce. Ustanovení odstavce 4 se nepoužije. Před nahlédnutím do spisu musí být účastník řízení nebo jeho zástupce poučen o povinnosti mlčenlivosti o utajovaných informacích nebo skutečnostech, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, a o právních následcích porušení této povinnosti; o poučení se sepíše protokol. Dojde-li při nahlížení do spisu k přístupu k utajované informaci, protokol obsahuje také poučení podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost. Stejnopis protokolu zašle správní orgán do 30 dnů ode dne jeho vyhotovení Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Postup podle věty čtvrté a páté se neuplatní, prokáže-li se účastník řízení nebo jeho zástupce platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení utajované informace a poučením, vydanými podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost.
§ 64 – Přerušení řízení
(1) Správní orgán může řízení usnesením přerušit
a) současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti podle § 45 odst. 2,
b) současně s výzvou k zaplacení správního poplatku, který je spojen s určitým úkonem v řízení, a s určením lhůty k jeho zaplacení; v řízení pokračuje, jakmile mu byl předložen doklad o zaplacení správního poplatku,
c) probíhá-li řízení o předběžné otázce nebo správní orgán
1. dal k takovému řízení podnět podle § 57 odst. 1 písm. a),
2. učinil výzvu podle § 57 odst. 1 písm. b), anebo
3. učinil úkon podle § 57 odst. 4;
za úkon správního orgánu se považuje i předání písemnosti k doručení podle § 19 a vyvěšení písemnosti na úřední desce,
d) do doby ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníkovi,
e) z dalších důvodů stanovených zákonem.
(2) V řízení o žádosti přeruší správní orgán řízení na požádání žadatele; jestliže je žadatelů více, může tak učinit jen za podmínky, že s přerušením souhlasí všichni.
(3) V řízení z moci úřední může správní orgán, není-li to v rozporu s veřejným zájmem, na požádání účastníka, pokud s tím všichni účastníci uvedení v § 27 odst. 1 písm. b) souhlasí, z důležitých důvodů přerušit řízení.
(4) Řízení lze přerušit na dobu nezbytně nutnou. Při postupu podle odstavců 2 a 3 správní orgán při určení doby přerušení přihlíží k návrhu účastníka.
§ 65 – Pokračování v řízení po přerušení
(1) Po dobu přerušení řízení činí správní orgán a účastníci úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení. Správní orgán může rovněž činit úkony podle § 137 odst. 1 a § 138. Lhůty týkající se provádění úkonů v řízení neběží. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů uvedených v § 64 odst. 1, a neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo.
(2) Správní orgán pokračuje v řízení, jakmile odpadne překážka, pro niž bylo řízení přerušeno, nebo uplyne lhůta určená správním orgánem podle § 64 odst. 2 nebo 3. Bylo-li řízení přerušeno podle § 64 odst. 2 nebo 3, může v řízení správní orgán pokračovat též na požádání účastníka, který požádal o jeho přerušení. O tom, že v řízení pokračuje, vyrozumí správní orgán účastníky a provede o tom záznam do spisu.
§ 80 – Ochrana před nečinností
(1) Nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví.
(2) Opatření proti nečinnosti učiní nadřízený správní orgán i tehdy, nezahájí-li příslušný správní orgán řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední.
(3) Opatření proti nečinnosti může nadřízený správní orgán učinit i v případě, kdy je z okolností zjevné, že věcně a místně příslušný správní orgán nedodrží lhůtu stanovenou pro vydání rozhodnutí o žádosti nebo zahájit řízení z moci úřední anebo v řízení řádně pokračovat. Po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat účastník.
(4) Nadřízený správní orgán může
a) přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí,
b) usnesením převzít věc a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu,
c) usnesením pověřit jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení, nebo
d) usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci, a je-li takový postup pro účastníky výhodnější; přitom přihlíží ke lhůtám uvedeným v § 71 odst. 3.
(5) Postup uvedený v odstavci 4 písm. b) a c) nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti.
(6) Usnesení podle odstavce 4 se oznamuje správním orgánům uvedeným v odstavci 4 písm. b) až d) a účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1; ostatní účastníci se o něm vyrozumí veřejnou vyhláškou. Usnesení nadřízený správní orgán vydá i v případě, že žádosti účastníka podle odstavce 3 věty druhé nevyhoví; toto usnesení se oznamuje pouze tomuto účastníkovi; proti tomuto usnesení se nelze odvolat.
§ 175 – Stížnosti
(1) Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.
(2) Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena.
(3) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.
(4) Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
(5) Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.
(6) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.
(7) Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.
Zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci
Pro tuto návštěvu jsou důležité zejména § 73 (podání), § 81 (stavění lhůty), § 85 (doručování) a § 86 (elektronický spis).
Otevřít aktuální znění v e‑Sbírce§ 73 – Podání
Podání se činí
a) elektronicky prostřednictvím informačního systému dávky na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci,
b) elektronicky datovou schránkou,
c) ústně u Úřadu práce nebo držitele poštovní licence, se kterým byla uzavřena smlouva podle § 71 odst. 1, formou asistovaného podání; asistovaným podáním se rozumí zadání ústního podání zaměstnancem Úřadu práce nebo zaměstnancem držitele poštovní licence do informačního systému dávky po prokázání totožnosti osoby a po jejím ověření správnosti údajů uvedených v podání, nebo
d) v listinné podobě; podání obsahující souhlas člena domácnosti s pokračováním řízení o přiznání dávky může být v listinné podobě podáno pouze s úředně ověřeným podpisem tohoto člena domácnosti.
§ 81 – Stavění lhůty pro vydání rozhodnutí
Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne odeslání výzvy podle tohoto zákona do dne splnění výzvy, případně do marného uplynutí lhůty pro její splnění.
§ 85 – Doručování
(1) Ve věcech dávky doručuje orgán státní sociální pomoci členu domácnosti, který nemá zpřístupněnu datovou schránku, všechny písemnosti elektronicky prostřednictvím informačního systému dávky, pokud to člen domácnosti nevyloučil. Adresát písemnosti je o jejím vložení do informačního systému dávky informován zasláním zprávy na adresu elektronické pošty nebo na telefonní číslo, které jsou evidovány v základním registru obyvatel nebo které sdělil Úřadu práce.
(2) Adresátu písemnosti, který vyloučil doručování písemností prostřednictvím informačního systému dávky a nemá zpřístupněnu datovou schránku, doručuje orgán státní sociální pomoci ve věcech dávky prostřednictvím držitele poštovní licence, a to pouze tyto písemnosti:
a) výzvu, kterou v průběhu řízení vyzývá adresáta písemnosti ke splnění povinnosti, a
b) stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí v případě, že
1. žádost o dávku byla zamítnuta,
2. dávka byla odejmuta,
3. výše dávky klesla na 0 Kč,
4. bylo rozhodnuto o přeplatku na dávce,
5. jde o prominutí podmínky trvalého pobytu,
6. jde o rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o tom, že osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému podle § 68 odst. 3,
7. jde o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, nebo
8. bylo rozhodnuto o přímé úhradě nákladů na bydlení.
(3) Písemnost, která je doručována prostřednictvím informačního systému dávky, je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému dávky přihlásí adresát písemnosti. Nepřihlásí-li se adresát písemnosti do informačního systému dávky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost do informačního systému dávky vložena, považuje se tato písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.
§ 86 – Spis
(1) Spis se vede pouze v elektronické podobě v informačním systému dávky.
(2) V případě podání učiněného ústně formou asistovaného podání prostřednictvím držitele poštovní licence se do spisu zaznamená, který zaměstnanec držitele poštovní licence podání do informačního systému dávky zadal.
NSS, rozsudek 5 As 37/2009‑94, č. 2097/2010 Sb. NSS
Právní věta (citace ze Sbírky rozhodnutí NSS):
Správní řád z roku 1967 nezakazoval účastníku správního řízení pořídit si zvukový záznam průběhu ústního jednání. Pořizování zvukových záznamů ústního jednání totiž nijak neupravoval ani ve vztahu ke správnímu orgánu, ani ve vztahu k účastníkům řízení či jiným zúčastněným osobám. To však neznamenalo, že pro nedostatek právní úpravy bylo takové jednání účastníka řízení bez dalšího nepřípustné, respektive zakázáno (čl. 2 odst. 4 Ústavy). Jen v pořizování zvukového záznamu výpovědi svědka v průběhu ústního jednání účastníkem správního řízení, k němuž svědek nedal souhlas, nelze bez dalšího spatřovat rušení pořádku jednání hrubým způsobem ve smyslu § 45 odst. 2 správního řádu z roku 1967 odůvodňující vykázání účastníka správního řízení z místa jednání a pokračování v jednání v jeho nepřítomnosti.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2010, čj. 5 As 37/2009-94)
Otevřít rozhodnutí NSS
Právní stav odkazovaného zákona č. 151/2025 Sb. je zde veden k aktuálnímu znění účinnému od 1. 10. 2026. Texty ustanovení jsou převzaty z oficiálních zdrojů (e‑Sbírka / Sbírka rozhodnutí NSS). Stránka je praktický průvodce, nikoli individuální právní zastoupení.